Hradní pán nestrpěl, aby mu Žid nahlížel do komnat. Proto vznikla na strakonickém hradě „trucbašta“
Zajímavou epizodou ve stavebním vývoji strakonického hradu je existence krátkého úzkého křídla, zakončeného válcovou věží zvanou trucbašta. Křídlo zbudovali v osmdesátých letech 19. století maltézští rytíři neboli johanité, jimž hrad patřil už od středověku.
Důvodem k výstavbě byla reakce na stavební aktivitu židovského obchodníka Steina, který si krátce předtím postavil v těsném sousedství hradu nový honosný dům, doslova palác.
A velkopřevor Othenio Bernard Lichnovský z Voštic, tehdejší hradní pán, prý nestrpěl, aby mu Žid nahlížel okny do rezidenčních komnat. Nové hradní křídlo tak mělo fungovat jako zástěna a jeho vysoká věž plnila symbolickou roli. Hlavně že převyšovala věžičku Steinova domu.
V roce 1936, kdy už hrad johanitům nepatřil, bylo křídlo s věží zbořeno při rozšiřování silnice vedoucí do Pracejovic. Jeho podobu nám dodnes připomínají pouze dobové fotografie a pohlednice. Anebo model hradu instalovaný v nové výstavní expozici Muzea středního Pootaví.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Vimperský Haselburg patří mezi nejlépe dochované předsunuté dělostřelecké bašty na našem území
Haselburg je předsunutá dělostřelecká bašta, která měla chránit vimperský hrad. Vznikla zřejmě po roce 1479, kdy byl Vimperk na žádost Petra Kaplíře ze Sulevic povýšen.
-
Klíčumburk se říkalo starému zámku ve Lnářích. Nad vstupem do sídla byl totiž vytesán klíč
Ve Lnářích na Strakonicku stojí vedle sebe mezi rybníky dva zámky. Drobnější, takzvaný starý zámek v sobě ukrývá původní středověkou tvrz, která sloužila od 14. století.
-
Druhou nejrozsáhlejší památkou v Česku je po Pražském hradě areál hradu a zámku v Českém Krumlově
O výjimečnosti hradozámeckého areálu v Českém Krumlově nemůže být pochyb. Přispívá k tomu i jeho rozloha, která je po komplexu budov Pražského hradu největší u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
